Pinball logo

Ne že bych zrovna neměl do čeho přes prázdniny rýpnout, ale tak nějak mi postupně došlo, že už by bylo docela na čase napsat onu před rokem slíbenou retro recenzi poněkud sporného titulu Star Trek: Pinball. No, nebudu tedy chodit dlouho kolem horké (či spíše polo-vlažné) kaše a vrhnu se směle na věc. Ostatně, času není mnoho, a tak jaképak řeči okolo, že...

Tedy, hnedle jedle, jen co se prokousáte standardní DOS instalací a několika nezbytnými nastaveními zvukových karet atp., celkem lehko zjistíte, že ačkoli se hra tváří všelijak, jedná se o prachsprostý Win/DOS hybrid, jakých tu bylo v polovině 90. let minulého století docela požehnaně, a tedy i potencionálně problémový kousek pro - v době psaní tohoto článku - současná XPčka.

První stůlPokud se vám však podaří překlenout přes všechny eventuální počáteční obtíže při spouštění, máte skoro vyhráno a čekají vás již samá polo-pozitiva a sociální nejistoty. Pinbally sice obecně patří mezi nízko-rozpočtové tituly s bídnou obsahovou stránkou, ale to evidentně autorům ani v nejmenším nebránilo v zařazení pro žánr nepříliš obvyklého intra. Jeho kvalita je sice, slušně řečeno, sporná, ale budiž, snaha se počítá.

Hup a hop, ani jsme se nenadáli a už jsme se to octli přímo v základním menu hry. To nás vybízí ke spuštění libovolného z autory připravených stolů a také nabízí fenomenální nastavovač rozlišení mezi slabším 640x480 a přijatelným 800x600 bodů. Aby toho pak nebylo málo, nechybí pochopitelně ani tlačítko pro kvapné opuštění hry, kterému bych být vámi nepřikládal až tak malou váhu, jako tomu v hrách obvykle je...:-) Sami uvidíte, že se vám tato "featureska" ještě bude velmi hodit.

Ale to už nedočkavě spouštím první stůl, abych se nekompromisně vřítil do hry. Atmosféra je jedním slovem skvostná. Chybí už jen další zfetovaní gambleři, chrastící mince či žetony v kapse a iluze smrduté herny na konci zablité ulice by byla takřka dokonalá. Pochopitelně toto vše si můžete snadno vynahradit přenesením vlastního PC do tohoto prostředí či naopak přivlečením některého ze somráků k vám domů.

Otázkou je, co na to řeknou vaši spolubydlící, ať už jsou jimi manželka, děti či nedejbože vlastní rodiče. Přijatelnou náhradou také jest sám si něco šlehnout či trochu před hrou poškádlit travičku, ale to už odbíháme od základního tématu. Jak však záhy zjistíte, nakonec je ale úplně jedno, jestli jste právě pod vlivem drog či jen sociálně-demokratických poslanců, Star Trek: Pinball se vám bude zdát vždy stejně......kytičkový:-).

No, necháme být a povíme si něco o stolech samotných. Tedy první kousek je pro slušňáky a dobračiska, jinak řečeno - rajón Spojené federace planet a její Hvězdné flotily. Na jméno se mě neptejte, hru jsem naposledy měl na disku tak před necelým rokem. Každopádně, design stolu není až tak otřesný, jak by možná někdo čekal. Samotná struktura je celkem v normě, nijak nevybočuje v negativním slova smyslu, ani nepřesahuje kvality běžných flipperů. Jednoduše řečeno - průměr. Do toho všeho vám samozřejmě mektá nějaký ten dobrák a občas se ozve i doprovodný zvuk/efekt, ale raději si přejte je moc nevyvolávat. Kvalita skutečně asi tak odpovídá původu samplu, tedy TOS sérii a 60. letům.

Další pán na holení je už pro větší machry - "strašidelný" klingonský pultík, kterému osobně přezdívám Krvavý qaplák. Brzy však zjistíte, že spíše než strašidelná, je tato deska strašlivá. Struktura a design se opět drží celkem standardu, tedy bylo by chvíli co hrát, ale jen do doby, než vás "pochválí" nějaké to klingonské prase svým rádoby drsňáckým zachrochtáním. Větší očistec jsem při hře asi skutečně nezažil. Dozvíte se tak například, že pokud cvrnknete do té či oné blikačky na stole, stoupne vaše pověst/úcta a další důležité informace, které vás jistě nenechají chladnými.

Pokud však ani po tomto řádění nemáte dost, je tu pro vás přichystán skutečný utrh-prdel. Autor stolu se patrně snažil docílit toho, aby hráč jen čuměl a byl donekonečna uchvácen onou proklatě inovativní záležitostí, která posune pinbally v příštích tak dvaceti letech na výsluní hráčské popularity. Kašlete na Elite Force 2, kamenujte Valve a jejich Half-Life přichází jeho veličenstvo, Pan Multiplayer.

Druhý stůlPokud by se náhodou někomu natolik poštěstilo, že by pochopil systém této hry, nechť se mi neprodleně ozve mailem. Já jsem tu kliku totiž neměl. Jelikož, jen co se vám podaří sehnat vhodně odolnou obět jako protihráče, nebudete se stačit divit, co že se to vlastně na té obrazovce děje. Stručně řečeno, jde patrně o to nějak vyřadit vašeho oponenta. Tedy takový inteligenční deathmatch ála On-line Tetris - mimochodem také pěkná sračka. Takže oba jako idioti, hnedle jak se hra zpustí, mlátíte duplicitně do klávesnice, což občas ne zcela chápe pan počítač a odpovídá vám na uši příjemným pískáním.

V okamžiku, kdy si přijdete jako definitivně úplní Duo El Kriplos, jelikož to serete zprava-zleva a koule padají do díry jako o závod, zjistíte, že konec hry zdá se být jaksi v nedohlednu. Star Trek: Pinball vám tak dává nepřetržitě do těla, co to dá. Celkem prdel, musím říci. A najednou, zdá se, že vše končí...! Chyba, to se stůl teprve zahříval. Na příslušném displeji se vám vítězoslavně zobrazí informace o tom, že buď vy, nebo ten druhý idiot u klávesky si vysloužil double-ball, multi-ball či dokonce ultra-ball, a tak vám nezbývá, než pokračovat v tom maštění až do soudného dne. Koule pochopitelně sdílíte (dle vkusu i v reálu) a stejně tak i zvuky a všechen ten děs okolo, aby se třeba jeden příliš neflákal, nebo nenudil.

Koule lítají jako o závod a na stůl přibývají stále další. Hodláte to vzdát a necháváte páčky v klidu...jako kdyby to snad mělo mít na průběh hry nějaký věcnější význam. "Dokonalá" umělá inteligence počítače HAL ve hře obsažená to však okamžitě zjistí, a tak vpouští do arény další trumfy, které vás nemohou nepřikovat k monitoru na další nekonečné minuty. Stříbrné koule, zlaté koule, neviditelné koule, fotonové koule, koule nepadající do díry (!!!), koule dělající další koule, až se vám nakonec zdá taková blbost, že celý svět je jedna velká koule.

Když se vám konečně podaří úspěšně se odkoulet od koulo-počítače, zjišťujete, že z vás samých překvapivě není koule, ale zdegenerovaný imbecil, tak akorát zralý pro doktora Chocholouška. Tento stav se může projevovat hned několika příznaky. Odmítáte chovat kanárky, které kvapně měníte za tenisáky, místo cukru si čaj sladíte golfákem a v neposlední řadě též pochopitelně navážete kontakt s českým sdružením XXXL, jež vám jistě poradí, jak se sám stát koulí.

Třetí stůlPokud momentálně zvažujete, zda-li jsem totální idiot či si připadám neskonale vtipný, pak vězte, že jsem "pouze" před pár měsíci na chvilku chtěl poškádlit Star Trek: Pinball. Vyvarujte se této hry, pokud jste normální. Pokud jste magor, toužíte zmagořit či denně vstáváte z postele s větou: "Osobní deník, hvězdné datum..." (tedy platí-li bod 1), určitě titul zkuste. Čekají vás veskrze nevšední zážitky. Z Levných knih je pak Star Trek: Pinball takřka ideální koupí! Všem pak budete moci ukazovat nejen to, jak se dobře ze Star Treku ždímají peníze, ale zejména dotvrdíte skutečnost, že na naší planetě musí být bezesporu nesmírně zajímaví lidé, když jim peníze stačili k tomu, aby svůj čas trávili vývojem této hry.

Závěrem bych chtěl všechny poprosit o tip na jakýkoli rozhovor s tvůrci. Musí se jednat o nesporně povznášející zážitek nemající jinak ve světě obdoby. Zejména pak ocením přímý kontakt na designéra multiplayer složky, jež bych rád ještě před svou smrtí nějak blíže pochopil. Jak by tedy asi řekli (nebo možná spíše neřekli) na Vulkánu: "Live Long and neproser příležitost k prvnímu kontaktu s Homo Pinballus."

Jiří Bigas,
Star Trek Games.CZ


P.S.: Tenhle text je asi dost těžko pochopitelný i pro ty, kteří mě dobře znají, jelikož se ve svém průběhu tak trochu zvrhnul, a tedy bych si úplným závěrem dovolil vše shrnout. Star Trek: Pinball je zejména sběratelskou záležitostí. Jedná se o raritu. Kousek pro extrémní fandy Star Treku a nenažrané hráče v jedné osobě, kteří jsou jednoduše ochotni zkusit vše s i bez copyrightu Paramountu, co nese ono označení zaslíbené. Na chvíli Star Trek: Pinball sice zabaví, ale celkově vzato je to opravdu úplná hovadina, které má se seriály či filmy jen pramálo společného - a to jsem celkem fanda podobných nevýherních automatů.....no, i když ten jednorukej bandita od Nescafé s jackpotem v podobě kostky cukru či smetany také není k zahození...

P.S.S.: Nenávidím tyhle P.S.S, když by to ve skutečnosti měly být P.P.S., ale my Češi to bůhvíproč píšeme takhle. Každopádně, já jdu smolit petici za on-line update ke Star Trek: Pinballu a jeho zařazení na GameSpy Arcade. Tak pa!



Seznam všech článků týkajících se hry Star Trek: Pinball najdete zde.